Islámské dluhopisy byly do nedávné doby investičními instrumenty v asijských a afrických zemích se silnou muslimskou populací. V posledních letech však islámské finančnictví stále více proniká i na vyspělé finanční trhy, jelikož umožňuje emitentům aktiv přilákat kapitál od majetných arabských finančníků. Především to platí pro trh s islámskými dluhopisy tzv. Sukuk.
Co to jsou islámské dluhopisy?
Islámské dluhopisy tzv. sukuk je množné číslo od Sakk, který lze přeložit jako certifikát. Financial Times lexicon definuje sukuk jako „Islámské dluhopisy, strukturované tak, aby přinášely výnosy bez porušení islámského práva.“ Sukuk vykazují podobné vlastnosti jako běžné dluhopisy, avšak existují zde značné rozdílnosti. Hlavním rozdílem je skutečnost, že islámské dluhopisy jsou podloženy aktivem, které může mít podobu hmotného majetku, služeb či užívacích práv. Držitelé sukuk tedy nemají pouze nárok na cash flow, nýbrž disponují vlastnickým nárokem na podložené aktivum. Další specifická vlastnost se týká vlastního cash flow z držby sukuk, které nemůže být vyjádřeno úrokovou sazbou či pevně stanovenou částkou. Kromě výše uvedených podmínek musí být během emise sukuk splněno několik základních podmínek, kam patří vlastnění podkladového aktiva emitentem či slučitelnost aktiva s islámských právem.
Jaké existují typy Sukuk?
Islámské dluhopisy můžeme rozlišit podle různých parametrů. Mezi základní parametry patří jejich obchodovatelnost na sekundárních trzích. Některé typy sukuk není možné obchodovat na sekundárních trzích a investor musí takový cenný papír držet do jeho splatnosti. Jedná se především o ty instrumenty, které představují pohledávku v hotovosti nebo zboží. Naopak obchodovatelné sukuk představují hmotný majetek či poměr vlastnictví podniku nebo investičního portfolia. V současné době existuje několik variant sukuk v závislosti na způsobu nakladání s pokladovými aktivy a na dalších vlastnostech. Organizace AAOIFI (Accounting and Auditing Organization for Islamic Fianncial Institutions) zveřejnila standarty pro 14 typů sukuk. Mezi nejčastěji využívané patří sukuk al-idžára, sukuk al-istisna, sukuk al-salam, sukuk al-murabaha, sukuk al-mušáraka a al-mudáraba.
Vývoj emisí sukuk v Evropě
Když kabinet premiéra Davida Camerona oznámil emisi sukuk v celkové hodnotě 200 milionů liber, mnoho informačních zdrojů tento počin označilo za první emisi sukuk v západní Evropě. Pravdou je však skutečnost, že první emise sukuk již proběhla v Německu, a to v roce 2004. V srpnu 2004 spolková země Sasko-Anhaltsko emitovala sukuky v hodnotě 100 milionů eur. Jednalo se o sukuk typu al-idžara a jako podkladové aktivum posloužily nemovitosti vlastněné státem. Doba splatnosti byla stanovena na 5 let a výše kuponů (nájemného) na základě šestiměsíční sazby Eulibor + 1%. Po uplynutí doby splatnosti mělo Sasko-Anhaltsko možnost nemovitosti vložené jako podkladové aktivum zpětně odkoupit. Převážná část emise byla odkoupena investory z oblasti Perského zálivu (60%) a zbývajících 40% evropskými investory. Další evropská emise sukuk byla provedena v Rusku v roce 2011 v hodnotě 200 milionů amerických dolarů. Získané prostředky byly využity na výstavbu obchodního centra v Kazani (Tatarstán). I o tuto emisi projevili zájem islámské finanční instituce, a to především bankovní domy z Malajsie, Dubaje a Saúdské Arábie.
Budoucnost sukuk v Evropě
Sukuk jsou mnohými evropskými zeměmi emitovány za cílem přilákání arabských investorů a jejich kapitálu. Na druhé straně islámské dluhopisy stále více získávají oblibu i u nemuslimských investorů, a to i přes všechny problematické aspekty těchto instrumentů. Jedná se především o nedořešenou specifikaci tohoto instrumentu a vyšší rizikovost oproti klasickým dluhopisům. Budoucnost sukuk bude především záležet na vývoji jejich specifikace a vytvoření jednotného mezinárodního rámce. V Evropě navíc bude vývoj trhu se sukuk záviset na rozvoji islámského bankovnictví mimo domovské země.
Autor: Libor Tůma | www.stox.cz
Britská libra | 0.8401 | 6.72 % |