Podle údajů Financial Times má Islámský stát pod kontrolou většinu z ropných syrských polí, což mu poskytuje největší zdroj příjmů. Na mapách můžete vidět, jak funguje ropný systém ISIS a jak vytěžené barely ropy putují ke koncovému spotřebiteli.
1) Produkce ropy
Islámský stát má hlavní produkční ložiska ropy ve východní provincii Deir Ezzor v Sýrii, kde se denní produkce ropy pohybuje někde mezi 34 000 až 40 000 barelů. Skupina také ovládá pole Qayyara poblíž Mosulu na severu Iráku, které produkuje asi 8000 barelů denně.
2) Prodej ropy
Všeobecné přesvědčení je, že se ISIS spoléhá na export ropy do okolních zemí. Nicméně poslední zjištění spíš ukazují na to, že tato teroristická organizace prodává ropu rebelům v severní Sýrii a na hranici Sýrie s Irákem.
Islámský stát prodává většinu své ropy přímo nezávislým obchodníkům rovnou na ropných polích. Ve vysoce organizovaného systému Syrští a Iráčtí nákupčí stojí se svými vozidly i několik týdnů frontu na přístupových cestách k ropným polím.
3) Ropné rafinérie
Obchodníci mají několik možností poté, co vyzvednou svůj ropný náklad:
Většina obchodníků raději ihned prodá ropu a vrátí se zpět do fronty na polích. Z takovéhoto prodeje pak profitují přibližně 10 dolarů za barel.
Většina ropných rafinérií se nachází v Islámským státem kontrolované Sýrii. Kvalita ropných produktů vyrobených v rafinériích kontrolovaných rebely je nízká. Rafinérie produkují benzín a mazut (těžký ropný derivát), který se používá v generátorech.
Rafinace je prováděna lokálními obyvateli, kteří si zkonstruovali vlastní mobilní zařízení na zpracování ropy. Mobilní rafinerie organizované ISIS byly zničeny při náletech NATO a Ruska.
4) Dodání pohonných hmot na trh
Jakmile je ropa zpracovaná na produkty, koupí ji obchodníci, kteří ji následně převezou na sever Sýrie či do Iráku.V tomto okamžiku je již ISIS téměř zcela odpojen od obchodu. Zhruba polovina pohonných hmot jde do Iráku, zatímco druhá polovina se spotřebuje v Sýrii, a to jak na území Islámského státu, tak i v oblastech kontrolovaných povstalci na severu.
Palivové trhy jsou na celém území kontrolované ISIS a to i na rebelském území v Sýrii, přičemž se tyto trhy často nachází v blízkosti rafinérii. Většina měst má malý trh s pohonnými hmotami, kde místní obyvatelé nakupují a prodávají ropu.
ISIS trhy
K dispozici jsou větší ISIS řízené trhy ve městech, jako je Manbij nebo al-Báb. Obchodníci zde musí předložit doklad prokazující, že zaplatili poplatek, aby mohli nakupovat ropu bez DPH. Obchodníci, kteří nemají zaplacený poplatek, musí zaplatit daň ve výši přibližně 0,67 USD za barel.
Některé soukromé trhy vybírají také daně. Trh Al-Qaim je jeden z největších v regionu a účtuje kupujícím či prodávajícím poplatek ve výši 0,30 USD za barel ropy.
Mosul
V iráckých městech kontrolovaných Islámským státem, jako je například Mosul, je palivo prodáváno na mini čerpacích stanicích s dvěma čerpadly. Ty jsou všudypřítomné a místní obyvatelé obvykle pojmenovávají ropu podle části Sýrie, odkud pochází. Díky tomu dokáží kupující určit kvalitu ropy a porovnávat ceny.
Trhy syrských rebelů
Existují dva typy pohonných hmot, které se prodávají na rebelském území v Sýrii: dražší palivo, které je rafinované v ISIS oblastech, a levnější místně rafinované palivo.
Obyvatelé typicky kupují kombinace obou. Levnější využívají pro generátory a to dražší do aut.
Význam ISIS ropy pro lokální obyvatele je jedním z důvodu proč Američany vedená koalice nechce útočit na konvoje s ropou a ropnými produkty. Koalice uvádí, že nechce poškodit lokální obyvatele tím, že by zbombardovala palivové dodávky, které jsou tak důležité pro každodenní život.
5) Pašování paliva
ISIS se zaměřuje zejména na prodej na lokálním trhu, proto pašují ropu za hranice spíše podnikaví Syřané a Iráčané. Syrští pašeráci říkají, že objem pašované ropy v uplynulých měsících poklesl. Tento pokles nastal zejména díky nižší ceně ropy na mezinárodním trhu, nikoliv z důvodu posílení hraniční kontrol. Pašování ropy je kvůli nízké mezinárodní ceně v současné době málo ziskové.
Většina z pašované ropy ze syrské strany prochází severozápadními cestami. Místní obyvatelé nakoupí pohonné hmoty na trhu a pak je přelejí do kanystrů a přenesou je přes hranice buď pěšky, nebo v horských oblastech využívají osla či koně.
Irák zablokoval většinu pašeráckých cest přes severní Kurdistán. Ovšem nyní podle místních obyvatel vede pašerácká cesta na jih přes provincii Anbar směrem k Jordánu.
Loď
Když byly ceny ropy vysoké, pašeráci naložili větší kanystry (50 - 60 litrů) ropy do malých lodí a pomocí lana připojené ke každému říčním břehu, dostali svůj náklad přes řeku a do Turecka. Na druhém břehu, traktor odvezl náklad na neoficiální trh, kde se ropa rozprodala.
Potrubí
Některé syrské a turecké příhraniční města spolupracovaly tak, že zakopaly malé gumové trubky pod hranici, například při Besaslanu. V posledních měsících Turecko zvýšilo hraniční hlídky, které neustále nachází tyto malá potrubí.
Pěšky
Populární přechod pro pašeráky, jež přenášejí kanystry ropy na zádech je mezi Kharbet al-Jawz v rebelské Sýrii a v Guvecci v Turecku. Z velké části byla cesta přerušena tureckými silami, ale náročný terén neumožňuje kompletní kontrolu oblasti.
Jízda
V místech, jako jsou al-Sarmada a al-Rai, pašeráci překročili hranici na oslovi nebo na koni. Tato zvířata unesou najednou čtyři až osm kanystrů.
Autor: Eva Mahdalová, analytik, Finlord, s.r.o.
Britská libra | 0.7344 | 18.45 % |