Překvapivý vývoj ukrajinsko-ruských vztahů po svržení ukrajinského prezidenta Janukovyče znatelně zvyšuje geopolitické riziko. Ohrožena je nejen bezpečnostní stabilita v regiónu, ale také v poslední době relativně dobré rusko-americké vztahy. Obchodní sankce vůči Rusku by mohly značně destabilizovat světové trhy s klíčovými komoditami, kterými disponuje Ruská federace, jako například ropa, palladium nebo pšenice. Stejně tak další politická a ekonomická destabilizace Ukrajiny by mohla vést k ohrožení exportu obilnin z „obilnice světa“. Některé komodity jako palladium nebo pšenice již prokázaly, že jsou na dění v regionu značně citlivé. O jiné komodity jako je tradičně ropa a zlato je zvýšený zájem v době geopolitických krizí.
Poslanci Autonomní republiky Krym hlasovali 6. února v poměru 78:3 o přijetí zákona, kterým se Krym odpojí od Ukrajiny a přidá se k Ruské federaci. Rozhodnutí má potvrdit referendum. To se má konat již 16. března, tedy o dva týdny dřív, než bylo původně plánováno. V souvislosti s tímto datem není vyloučena eskalace konfliktu. Ukrajinské jednotky na poloostrově se odmítly vzdát a opustit ostrov. Krymská domobrana pravděpodobně za asistence ruské armády mezitím zaminovala pohraničí. Ukrajinská armáda mobilizovala již na začátku měsíce svojí armádu a i ruská armáda je v pohotovosti. Moskva podle zpráv ze serveru Defense Update reagovala na vyslání raketového torpédoborce USS Truxtun s řízenými střelami do Černého moře vysláním systému protilodních střel Bastion do Sevastopolu. Spojené státy současně posílily svojí vojenskou přítomnost v Polsku. Komentátoři považují situaci za nejvíce nebezpečnou geopolitickou událost od konce studené války.
Zahraniční komunita odmítá uznat výsledky krymského referenda s tím, že nemá oporu v ukrajinské ústavě. Otevřenou podporu Rusku v postupu na Krymu vyslovila pouze Indie. Zbytek mezinárodní komunity je buď zdrženlivý, nebo podporuje uvalení sankcí. O společném postupu ohledně sankcí se o víkendu radily hlavy USA a Francie. USA zvažují zmražení majetku ruských občanů. Ruská strana kontrovala tím, že projednala možnosti konfiskace majetku amerických občanů v Rusku. Kromě eskalace krize na Krymu hrozí také destabilizace nebo dokonce rozdělení celé Ukrajiny. Ta se dělí na chudší prozápadní část a bohatší pro-ruskou část. Prezidentské volby na Ukrajině mají být 25. května a čeká se na vyhlášení parlamentních voleb.
Další vážný problém je ekonomická destabilizace Ukrajiny, která není schopná platit svoje závazky vůči Rusku. Celkový dluh Ukrajiny ke Gazpromu za dodávky plynu se blíží 2 miliardám dolarů. Země potřebuje do konce roku splatit 10 miliard dolarů státního dluhu. Rusko bude moci Ukrajině okamžitě poskytnout 2-3 miliardy. Evropská komise tvrdí, že Ukrajině poskytne 15 miliard dolarů ve finanční pomoci. Američané slibují pomoc ve výši 1 miliardy.
Rusko je největším producentem ropy na světě a držitelem největších zásob zemního plynu. Třetí největší zásobárnou uhlí, třetím největším producentem energie, čtvrtým největším producentem jaderné energie. Největším producentem ovsa, žita, ječmene a slunečnicových semen. Největším producentem azbestu, diamantů, niklu a palladia. Ukrajina je pátý největší exportér pšenice. Energeticky nejnadějnější země v Evropě kvůli svým zásobám břidličného plynu. Závislost Evropy na ruském plynu a ropě je značná. Zásoby plynu v Evropě stačí v současné době pokrýt pouze 45 denní výpadek. Delší výpadek ruského plynu by znamenal vážné ohrožení evropského respektive světového hospodářského vývoje. Více jak polovina ruského plynu putuje přes Ukrajinu.
V souvislosti s potenciální eskalací krize na Ukrajině může být zajímavou příležitostí investovat do portfolia komodit skládajícího se z pšenice, zlata, ropy a palladia.
Foto: Loď USS Truxtun vyfocena 8. března 2014 (Zdroj: Eser Çelebiler, via Turkishnavy.net)
Ceny palladia vzrostly od prosince minulého roku již o 9 procent. Více jak polovina pohybu směrem vzhůru se odehrála v souvislosti s eskalací konfliktu na Krymu. Rusko je největší producent kovu na světě s podílem téměř 40 procent. Ruské strategické rezervy, které stát v minulých letech pouštěl na trh, jsou podle odhadů analytiků již vyčerpané. Jihoafrická republika, druhý největší světový producent, který dodává na trhy více jak 37 % světové nabídky, zažívá v posledních týdnech sérii stávek. Společnosti Anglo American Platinum, Impala a Lonmin pokračují ve vyjednávání ohledně platů. Odbory trvají na zdvojnásobení nejnižších mezd u nejhůře placených horníků. Celkově stávkuje přes 70 000 zaměstnanců. Banka Credit Suisse odhaduje, že celková ztráta dosáhne 4 procenta roční produkce dolů. Banka Société Générale předpokládá, že vznik nového jihoafrického ETF na palladium přinese další nárůst poptávky.
Graf č. 1 : Cena palladia na burze CME v amerických dolarech za trojskou unci (upraveno o rolování, zdroj: CSI)
Ukrajina je pátý největší exportér pšenice a Rusko třetí největší exportér na světě. Zatím nejsou známky, že by nepokoje na Ukrajině narušily jarní výsev, ale je pravděpodobné, že v případě násilí nebo občanské války na Ukrajině by došlo k vážnému omezení dodávek ze strany Ukrajiny na světové trhy. Pšenice již zaznamenala největší meziměsíční nárůst ceny od roku 2012. Na vině jsou kromě geopolitického napětí také spekulace, podle kterých neobvykle mrazivé počasí posledních tří měsíců poničilo zrniny v USA. Letošní teploty napříč Velkých plání v USA, hlavní pěstitelské oblasti, byly v prvních třech měsících v průměru o 8 stupňů Fahrenheita nižší, než činí dlouhodobý průměr. Dle vládní zprávy se zhoršila kondice zrnin v Texasu a Kansasu. Starosti americkým farmářům přidělává také stávající dlouhodobá předpověď. Ta pro některé části pěstitelských oblastí předpovídá sucho, jež by mohlo vyseté zrniny poškodit dokonce více, než nedávné mrazy.
Graf č. 2 : Cena pšenice na burze CME v amerických centech za bušl (upraveno o rolování, zdroj: CSI)
Zlato na zprávu o vyhlášení referenda na Krymu reagovalo zdražením o 13 dolarů na unci, růst však komodita vzápětí vymazala. Zlato posílilo od začátku roku již více než o 10 procent. Hlavním důvodem pro růst ceny byl nedostatek likvidity fyzického zlata na mezibankovním trhu, který se projevil v negativní zápůjční sazbě na zlato (GOFO). Je pravděpodobné, že na vojenský konflikt by cena zlata reagovala prudkým růstem.
Graf č. 3 : Cena zlata v amerických dolarech za unci (upraveno o rolování, zdroj: CSI)
Rusko je světová jednička v produkci ropy. Na trhy denně dodávala podle agentury Bloomberg v minulém roce 10,9 miliónu barelů denně a postaralo se tak o 13,28 % světové produkce. Zvýšené geopolitické riziko a obchodní sankce uvalené na Rusko by mohly výrazně ovlivnit světové ceny ropy. Nedávné vojenské konflikty v Libyi a Sýrii způsobily růst ceny ropy v rozmezí 10 – 20 dolarů za barel. Kartel OPEC těží nejméně ropy za poslední dva roky díky snížené produkci v Saudské Arábii a problémům s dodávkami z Libye. Celková produkce kartelu klesla na začátku března na 29,88 oproti únorovým 29,89 miliónu barelům denně, což je nejnižší úroveň od června 2011. OPEC stojí za 40 procenty světové produkce ropy.
Graf č. 4 : Cena ropy Brent v amerických dolarech za barel (upraveno o rolování, zdroj: CSI)
Pokud se podaří uklidnit napjatou politickou situaci a dosáhnout stabilního řešení poklidnou cestou, pak by dopad na ceny výše uvedených komodit mohl být opačný, tj. riziková prémie by klesla a ceny by se naopak mohly vrátit na nižší úrovně.
Autor: Vít Jedlička | Analytik | www.colosseum.cz
Britská libra | 0.8239 | 8.79 % |