Tento fakt by mohl podpořit ceny žlutého kovu stejně, jako urychlit posun globálního trhu s drahými kovy směrem na východ. Na počátku února uvedla Čínská asociace zlata, že nákupy čínských spotřebitelů vzrostly o 41 procent a dosáhly tak rekordních 1176,4 tuny kovu. Kulturní náklonnost Číny ke zlatu je všeobecně známá a rostoucí blahobyt spotřebitelů společně s uvolněnou investiční politikou zvýšily poptávku po zlatých prutech a špercích. Podle odhadu některých ekonomů je tento růst dostatečný k tomu, aby Čína převzala prvenství ve spotřebě zlata, kterou po dlouhá desetiletí držela Indie.
Graf č.1: Spotřeba drahých kovů v Číně v metrických tunách (Zdroj: CGA, WSJ)
Po loňském propadu ceny zlata dnes mnoho investorů začíná obracet svou pozornost směrem k Číně. Pokles ceny žlutého kovu dosáhl v loňském roce 28 procent s tím, jak se manažeři investičních fondů od něj odkláněli a tok peněz směřoval do akcií, které v tu dobu nabízely větší růstový potenciál. Pokles tak byl největší za posledních 32 let. Nicméně rychlý cenový pohyb dolů se postupně zastavil a od začátku letošního roku se vývoj začal obracet. Od ledna cena zlata vzrostla o téměř 7 procent a jeho futures kontrakt s expirací v dubnu se aktuálně obchoduje v úrovni 1286 USD za trojskou unci. Loňský cenový pokles zlata byl zmírněn především poptávkou Číny, který pro mnoho místních spotřebitelů znamenal nákupní příležitost.
Graf č.2: Týdenní graf ceny zlata neočištěný od efektu rolování v USD/oz (Zdroj: Colosseum, a.s.)
Podle člena burzy Comex v New Yorku Williama Purpury se fungování trhu se zlatem začíná pomalu měnit a těžiště fyzických dodávek se přesouvá stále více do Asie. Tento zájem samozřejmě sledují i banky, jako jsou například Deutsche Bank, UBS nebo Barclays, které otevřely své trezory na zlato v Singapuru a Šanghaji. Podle agentury Thomson Reuters GFMS se čínský podíl z celosvětového objemu burzovně obchodovaného zlata vloni vyšplhal na 22 procent, což je více než dvojnásobek oproti roku 2012, kdy dosahoval 10 procent.
Podle mnohých analytiků by se mohlo první místo Číny ve spotřebě zlata potvrdit příští týden, kdy je plánována čtvrtletní aktualizace zprávy Světového výboru pro zlato. GFMS odhaduje, že čínská poptávka po zlatu v loňském roce dosáhla 1190 tun oproti indické, která může být v úrovni 987 tun.
Autor: Petr Habiger | Analytik | www.colosseum.cz
Britská libra | 0.8239 | 8.79 % |